x-men3.blog.cz na Blog.cz

Ještě nedávno bylo Windows 7 pouhým kódovým označením pro příští verzi systému Windows. Oznámení, že se tento název stane i oficiálním jménem, vyvolalo mnoho diskuzí a nejasností. Microsoft proto vysvětluje, proč číslo 7.

Hvězdná pěchota 3: Skrytý nepřítel

CZ

stargate continium pro mě dlouho očekávaný film

USA, 2000, 94 minut

Don Bluth, Gary Goldman

Saša Rašilov, Petra Hanžlíková, Ladislav Županič, Libor Hruška, Antonín Molčík, Tomáš Juřička, Radek Škvor, Jiří Štěpnička, Radka Stupková, Jiří Prager

Mladý hrdina má klíč k záchraně lidstva přímo na dlani své ruky. V roce 3028 zákeřný mimozemšťan Drey nelítostně zničil planetu Zemi. O patnáct let později se mladý muž jménem Cale dozvídá, že je to právě on, kdo vlastní geneticky zakódovanou mapu k Titanu - vesmírné lodi, která uchovává tajemství záchrany lidského rodu. S Dreyem v patách se Cale a jeho nová posádka vydává najít Titan. Ovšem musí se k němu dostat dřív než Drey, který se chystá loI zničit a tím zároveň zahubit poslední šanci lidstva na záchranu vlastního domova.

Výrobce: Stormfront Studios, Amaze Entertainment
Vydavatel: Vivendi
Popis hry: akční fantasy adventura dle stejnojmenného filmu pro PC i konzole

Datum vydání: listopad 2006


Děj:
Dobro versus zlo v klasických kulisách epické fantasy, ne, dějová linie opravdu není místem, kde by Eragon získával body. Zvláště když hra ani nevyužívá filmových záběrů a prezentuje příběh renderovanými videi. Žánrově jde potom o relativně tuctovou mlátičku, v níž se hráči postaví stovkám tu více, tu méně tupých nepřátel pomocí meče, luku a několika prostých kouzel. Zatím spíš nic než moc, že? Je tu ale jeden háček. Eragon má draka - a nebojí se ho použít.
Skutečně - okřídlený miláček hlavního hrdiny pozvedá tuhle third person akci na úplně jinou úroveň. A kdo se vzdá požadavků na scénář a logiku designu levelů, může se překvapivě dobře bavit.
Jízda na drakovi dělá z Eragona nadprůměrný zážitek. Základ hry tvoří do necelých dvou desítek úrovní rozdělená lineární mlátička. Ve svých zastaveních sleduje děj filmu stejně pečlivě, jako tomu bylo u her podle Pána prstenů - a není divu, když tuhle filmovou konverzi vyrobil stejný tým. Takřka dokonale lineární průchod lokacemi umožní soustředit se výhradně na bojovou taktiku. I pěší Eragon má k mání docela slušnou škálu prostředků, jak s protivníky zatočit. Předně je to meč, s nímž lze podnikat rychlé či pomalejší, ale pádné výpady, anebo vykrývat údery soupeře. Dvě klávesy pro rychlý a pomalý útok se ale dají skládat ještě do třípísmenných kombo-sekvencí, jejichž vhodné využívání je zejména na vyšší obtížnost nutností. V kombinaci se skákáním za krk nebo chytáním nepřátel vznikají už tak dost efektní bojové scény. Na větší vzdálenost je užitečnější zbraní luk. Tady udělali autoři jedno docela důležité rozhodnutí, které Eragona zpřístupňuje masovému publiku: není potřeba mířit. Respektive výběr cíle závisí jen na rozhodnutí hry, dobrodruh za monitorem může už jen délkou stisku klávesy určit předpokládanou přesnost střely (a v ideálním případě tak sejmout slabší protivníky efektním headshotem).
Teď už ale k tomu, co z Eragona dělá něco víc, než pytláka v Galbatorixových lesích. Dračích sil nabytých v okamžiku zasvěcení může využít ke kouzlení: časem se naučí do nepřátel magicky "šťouchat", aby tak přepadávali přes okraje útesů či z mostů do hlubin pod nimi, telekinezí zvedat a vrhat různé předměty, hořlavé látky zapalovat (a střílet ohnivé šípy), nebo si v krizi vypomoci kouzelným štítem. Ve vzácných případech pak může Eragon Safiru buď povolat na pomoc (a ona efektně boří chatrné brány, anebo se vrhá na zděšené nepřátele), nebo ji přímo osedlat. Tehdy letí majestátní ještěr směrem dopředu sám a hráč jej jen naviguje do stran a urychluje či zpomaluje jeho pohyb, což dává dostatek času a prostoru k provádění různých skopičin, jako je švihání ocasem na straně draka, nebo střílení kouzelných šípů na straně jezdce. Safira, to je pro herní verzi Eragona jednoznačně rozdíl mezi průměrným a nadprůměrným hodnocením.
Prezentace celé hry je velmi solidní. I když cut-scény v enginu hry občas nejsou dokonalé, plytký příběh je vyprávěn relativně velkolepě. Často se měnící prostředí patří mezi další prostředky boje proti stereotypu a nudě. Eragon se jim ale přesto zcela nevyhne. Různých druhů nepřátel není mnoho, Stormfront pak proti monotónnosti bojují i ne zcela legitimní zbraní: krátkostí celé hry. Konečně závažnou nepříjemností je práce s kamerou: dost často se objevuje hloupá chyba, kdy hráč útočí naslepo mimo obrazovku, efektních zoomů při "zakončovacích" úderech je až moc a dochází tak ke ztrátě přehledu nad situací na bojišti, nepotěší ani skok kamery o 180 stupňů při vstupu do místnosti - tehdy se uplatní Cimrmanovské "jdu na sever, jdu na sever - a už jdu na jih", kdy se při držení stále téže směrové klávesy postava cuká ve dveřích, protože kamera snímá místnosti na jejich stranách přesně opačně.


Hodnocení hry: 6/10

+ Možnost zalétat si na okřídleném ještěrovi, velké množství úderů, zábavné bitvy, provázanost s filmem.

- Plytký příběh, problémy s přehledností a kamerou, celková krátkost a linearita.

= Překvapivě velmi solidní filmová hra. Být o něco delší, mohla si odnést i sedmičkové hodnocení - Stormfront Studios ale odvedli dobrou práci.

Obrázky:

Na přání navštěvníků blogu, byl založen blog druhý, který se týká Japonského seriálu Naruto,všichni kteří chtějí tento blog navštívit klikněte zde

- obal knihy - John Jude Palencar

- název knihy - Eldest (2.díl , zatím vyšly jenom dva díly , Empire - 3. díl vyjde asi na konci roku 2008 a první díl se jmenoval Eragon - vyšešl 2004)

- nakladatelství - Fragment

- autor - Christopher Paolini

- datum vydání - 22. 11. 2005

- počet stran - 642

- počet kapitol - 71

- velikost - přibližně stejná jako u Eragona - (+/-) 160 x 230 mm - ale je hrubší

- cena - 450 Kč (,ale na internetu jde sehnat o dost levněji ,ale musíte si připočíst poštovné a balné)

- děj knihy Eldest - Po bitvě se vydá Ažihad, Murtagh a Dvojčata společně s několika bojovníky pronásledovat do tunelů urgaly. Po návratu z tunelu je ale překvapí skupina nepřátel, kteří zabijí Ažihada a zajmou Murtagha a Dvojčata.

Eragon, sužovaný neustálými záchvaty bolesti jizvy na zádech, získané po souboji s Durzou, se vydává dokončit svůj výcvik jezdce do Ellesméry, kde ho vyučuje poslední z Dračích jezdců Oromis spolu s jeho zlatým drakem Glaedrem.

Mezitím do Carvahallu znovu přichází ra'zakové s vojáky a obléhají vesnici, která odmítá vydat Eragonova bratrance Rorana. Ra'zakové tedy zajmou Roranovu milou Katrinu, a Roran přesvědčí celou vesnici ,že musí odejít.Ve vesnici zbyde už jen hrstka vesničenů - těch kteří odmítly odejít.

Celá vesnice se vydá přes Dračí hory do Teirmu.

Eragon se v elfském hlavním městě neustále učí a ve volném čase s Aryou objevuje jeho krásy. Při Oslavě Pokrevní Přísahy (oslava, kterou elfové pořádají) ho draci kouzlem vyléčí a změní mu podobu, po které se podobá jak vzhledově, tak vlastnostmi elfům.

Mezitím celý Carvahall, v čele s Roranem, dorazí do přístavního města Teirmu, kde naleznou pomoc u zkrachovalého obchodníka Jeoda Tyčky, se kterým posléze ukradnou nejrychlejší loď Království - Dračí křídlo. Při plavbě do Surdy, kam se chvíli před nimi přestěhovali všichni Vardenové, vedeni Nasuadou - dcerou zesnulého Ažihada, musí nejenom čelit lodím z Království, které je už od Teirmu neúnavně pronásledují, ale také překonat mořský vír Kančí oko.

Eragon přeruší výcvik a vrátí se zpět k Vardenům, protože se schyluje k dlouho očekávané válce a na hranicích Surdy táboří statisícové vojsko krále Galbatorixe. V následné bitvě se Eragon střetne s Galbatorixovým novým jezdcem Murtaghem a jeho drakem Trnem. Murtagh ho přemůže, ale prokáže mu milost a nezajme ho. Prozradí však něco, co se až do teď nevědělo…Vezme si od Eragona Zar'roc se slovy, že je jsou bratři.

Díky včasnému příjezdu vesničanů z Carvahallu a trpaslíků se vítězství začíná přesouvat na stranu dobra, a tím také začíná válka elfů, Vardenů, Surdy a trpaslíků proti tyranovi a krutovládci Galbatorixovi.

Vbitvě je bohužel zabit trpasličí král Hrothgar a Roran zabije proradná Dvojčata - kouzelníky..... hlavně díky tomuto činu Vardenové vyhrají první bitvu.

Safira hnětla zem pod svýma nohama. Už ať jsme pryč. Nechajíc vaky a zásoby viset z větve jalovce, Eragon a Roran se vydrápali na Safiřin hřbet. Nemuseli ztrácet čas jejím sedláním; měla na sobě sedlo celou noc. Kůže pod Eragonem byla teplá, téměř až horká. Zachytil se ostnu před sebou - aby udržel rovnováhu při náhlých změnách směru - zatím co Roran ho jednou silnou rukou objal kolem pasu a druhou sevřel kladivo.

Kousek břidlice se zlomil pod Safiřinou váhou, když se přikrčila a potom jedním vrtkavým pohybem se přesunula na okraj rokliny, kde chvilku balancovala před tím než roztáhla svá obrovská křídla. Tenké membrány se zachvěli, když je Safira zdvihla k nebi. Z vrchu vypadaly jako dvě průsvitné plachty.

"Nedrž mě tak silně," zavrčel Eragon.

"Promiň," omlouval se Roran a povolil sevření. Další rozhovor se stal nemožným, když Safira znovu vyskočila.

Když dosáhla vrcholu svého skoku, mocně mávla křídly, aby je dostala ještě výše. S každým dalším mávnutím byli blíže k mrakům táhnoucím se od východu na západ.

Když Safira zamířila k Helgrindu, Eragon se podíval nalevo a zjistil, že díky výšce, ve které se nacházeli, v dálce vidí pás břehu jezera Leona. Tenký závoj mlhy sivý a strašidelný, stoupající z vody v šeru před svítáním se mihotal, jakoby nad hladinou vody planuly malé ohníčky. Eragon ani se svým orlím zrakem nedokázal dohlédnout na vzdálený břeh ani jižní okraj. Nemohl spustit oči z pohoří, ve kterém prožil své dětství.

Na severe stála Dras Leona , obrovská masa, která vypadala jako hranatá silueta na pozadí smlhovou stěnou, která lemovala i její západní část. Jediná budova, kterou byl Eragon schopen identifikovat, byla katedrála, kde ho napadli ra´zakové; její vrchol se týčil nad ostatním městem jako kopí. A někde v krajině za městem, byl tábor, kde ra´zakové smrtelně zranili Broma. Umožnil veškerému hněvu a trápení z událostí toho dne- jako i ze dne, kdy zemřel Gero a podpálili jim farmu - aby vzkypěl a dal mu odvahu, bojovat s ra´zaky.

,,Eragone, řekla Safira. Dnes nebudeme muset hlídkovat a držet naše myšlenky v tajnosti, že ne?"

,,Aspoň ne dokud se neobjeví jiný kouzelník."

Zář zlatého světla zalila krajinu, když se slunce přehouplo přes obzor. Za chvíli nudný svět ožil plným spektrem barev: mlha se rozplynula, voda nabrala překrásnou modrou barvu a bahnivá stěna, která obklopovala Dras Leonu, odhalila špinavou žlutou krajinu, stromy se zahalili do tmavě zelené barvy a zem se zatřpytila červenou a oranžovou. Helgrind však zůstal takový jaký byl před tím - černý.

Kamenná hora se rychle zvětšovala jak se k ní blížili. I ze vzduchu byla hrůzostrašná.

Blížíc se k úpatí Helgrindu, Se Safira prudce naklonila nalevo a Eragon s Roranem by spadli, kdyby neměli nohy připoutané k sedlu. Prosmýkla se kolem hromady ruin a přeletěla oltář, kde kněží Helgrindu konali své obřady. Okraj Eragonovy helmy zachytil prudký poryv větru z planiny a způsobil zavytí, které téměř Eragona připravilo o sluch.

"Takže?" zakřičel Roran. Neviděl co mají před sebou. "Otroci jsou pryč!"

Eragona zatlačila do sedla obrovská sila, když Safira střemhlav vzlétla a ve spirálách kroužila kolem Helgrindu, hledajíc vchod do doupěte ra´zaků.

"Není tu ani dírka pro potkana," oznámila. Zpomalila a zůstala se vznášet na místě před vrcholem, který spojoval třetí nejnižší ze čtyř vrcholků s výstupkem nad ním. Zubatý vrch zesiloval údery Safiřiných mávajících křídel až dokud nezněly jako údery hromů. Eragonovi slzely oči, když ho stlačený vzduch udeřil do tváře.

Skalné útesy zdobila pavučina bílých žil, které vytvořila síť, v puklinách přetínající skálu. Nic jiné nerušilo černotu Helgrindského opevnění. Nerostli tam žádné stromy, keře, tráva ani mech ani lišejníky, ani orly si nepostavili hnízdo ve skalních rozsedlinách. Zachovávajíc si svou pověst, Helgrind byl místem smrti a stál zahalený do ostrých záhybů jeho srázů a trhlin jako kostnaté strašidlo poslané, aby pronásledovalo zem.

Eragon rozprostřel svou mysl a zjistil přítomnost jednoho z otroků jako i dvou lidí, které našel zajaté někde v Helgrindu, ale pro svou zlost nedokázal nalézt ra´zaky ani lethrblaky. Když nejsou tady, tak kde potom jsou? Přemýšlel. Znovu se pustil do pátrání a objevil něco, čeho si před tím nevšiml: jediný květ, hořec, rostoucí asi 50 stop před nimi, kde by měla být pevná skala. Kde bere dostatek světla pro život?

Safira odpověděla na jeho otázku zaměřením pozornosti na drolící se skálu pár stop napravo. Když to udělala, ztratila na moment rovnováhu a proto trochu roztáhla křídla, aby ji znovu získala. Namísto toho aby konec křídla škrábl o Helgrind, ponořil se do skaly a vzápětí se znova zjevil.

,,Safira, viděla jsi to!"

,,Ano."

Pohla se dopředu a otočila se čumákem přímo ke skále, zůstala asi palec nebo dva před ní, jakoby čekala, že zaklapne past - a potom pokračovala vpřed. Kousek po kousku Safiřina hlava zmizela v Helgrindu, až dokud z ní Eragon viděl jen krk, trup a křídla.

,,Je to iluze", oznámila jim.

Popohnala se párem mocných mávnutí a vtáhla zbytek svého těla za hlavou. Eragon se musel ovládnout, aby si nezakryl tvář a tak se ochránil před nárazem.

Za chvíli se ocitli uvnitř široce klenuté jeskyně vyplněné teplou raní září. Safiřiny šupiny lámaly světlo a vytvářely tisíce pohybujících se modrých odrazů na skalní stěně. Eragon se otočil a za sebou neviděl pevnou skálu, ale vchod do jeskyně a kousek krajiny za ním.

Eragon se zamračil. Nikdy ho nenapadlo, že by Galbatorix ukryl doupě ra´zaků pomocí magie. Idiot. Měl si to víc rozmyslet, pomyslel si. Podceňování krále je zaručený způsob jak je všechny zahubit.

Roran zaklel a řekl: "Varuj mě před tím než uděláš něco podobného."

Eragon se naklonil dopředu, aby si odepnul nohy od sedla a při tom zkoumal okolí, stále ve střehu před možným nebezpečím.

Vstup do jeskyně měl nepravidelný oválný tvar, asi 50 stop vysoký a 60 stop široký. Jeskyně se postupně zvětšovala na asi dvojnásobné rozměry a končila ve vzdálenosti na dostřel luku. Škrábance na zemi svědčili o tom, kolikrát odtud vzlétali, přistávali nebo tudy chodili lethrblakové. Stěnu protínalo 5 záhadných tunelů jako i obloukový vstup, dostatečně velký i pro Safiru. Eragon opatrně prozkoumal tmavé tunely, ale všechny byli prázdné, což potvrdil i rychlým průzkumem myslí. Z nitra Helgrindu se nesl zvláštní šepot, vyvolávající dojem, že ve tmě utíká mnoho tvorů, a kapání vody. Dodatkem k tomuto šeptajícímu chóru byl Safiřin dech, který se dutě ozýval v uzavřeném prostoru jeskyně.

Nejcharakterističtější byla pro jeskyni směs zápachů, která ji zaplňovala. Dominovala vůně chladného kamene, ale Eragon rozeznával i závan vlhkosti a zeminy, ale i něco horšího: pach rozkládajícího se masa.

Po rozvázání posledního páru popruhů, Eragon přehodil pravou nohu přes Safiru, takže na ni sedel bokem a připravil se na skok z jejího hřbetu. Roran na druhé straně udělal totéž.

Před tím než uvolnil sevření, Eragon uslyšel nějaký klapot, jakoby někdo bušil kladivem do skaly. Zvuk se za půl sekundy zopakoval.

Podíval se směrem za zvukem. Safira udělala to samé.

Z obloukového vchodu se vyřítila velká, křivá postava. Měla černé vypuklé oči bez bělma, netopýří křídla, holý neochlupený trup pokrytý svaly. Drápy měla jako železné hroty.

Safira se pokusila lethrblakovi vyhnout, ale bez úspěchu. Stvoření narazilo do jejího pravého boku se silou a zuřivostí přívalové vlny.

Co se přesně stalo potom Eragon nevěděl, protože útok ho vyhodil do vzduchu dřív než se zmohl na jakoukoli myšlenku. Jeho volný let náhle skončil, když zády narazil na něco tvrdého a plochého a on spadl na zem a odřel si hlavu.

Ta srážka mu vyrazila dech. Omráčený, zůstal ležet na boku a těžce dýchal, snažíc se, aby znovu získal aspoň nějakou kontrolu nad svými končetinami.

,,Eragone!" zařvala Safira.

Zajímá Vás, jak vysoké máte IQ? Změřte si své IQ v kvalitním testu.